Pochmurný listopad máme konečně za sebou snad bude prosinec lepší. Alespoň v to doufám...
U nás život pomalu zase najíždí do nových všedních kolejí, ale když krmím domácí hladovou zvěř, pořád je mi divné, že dávám jen dva talířky místo tří.
Fanda odchod Blaženky zvládnul v pohodě, dva dny jí tak trošku hledal, ale pak už spíš pokukoval po strakách a holubech, kteří se nám před baráky brodí zbytky podzimní trávy. To s Toníkem to bylo horší, první dny Blážu opravdu hodně hledal a byl takový nesvůj, chodil po bytě a vrkal (tak jak vrkají tyhle kočky, které snad ani neumějí pořádně mňoukat), dokonce se mi zdálo, že ten náš malý cvalda i ztrácel zájem o jídlo. No ale mládí se hlásí o slovo, Tonda se začal mazlit se mnou a s Drahým polovičkou a s Fanouškem už se jenom neperou, ale jsou k sobě i přívětiví. No a co se jídla týká... už zase žere jako kyselina a když jsem připravovala krutí maso a zazvonil mi telefon, přestal truchlit a už je to zase náš starý Toníček:
Poznámčička pod čarou pro všímavé a zvídavé:
Všímaví si zajisté všimli maličkého kuchyňského prkénka, které má na sobě podivné tmavé fleky:
Žádné komentáře:
Okomentovat