Myshak

Malý fotograf

Psíčasí až za roh

Dnes - jako většinu čtvrtků - mám volno, které jsem se rozhodla prospat. Mé vetché fyzično, sužované vysokým tlakem, výkyvy počasí nějak hůře zvládá a představa celého dopoledne v posteli mě vyslověně rajcovala. 

Nečekala jsem, že mě v ranních hodinách vzbudí zvuk hromu, při kterém se i naše okenní tabulky otřásly.  Nevrle jsem vyexhumovala z postele a vyfotila tu náhderu za oknem. Než jsem postla tyto fotky, zahrada byla zalitá sluncem.

No a co s načatým dnem? Chvíli jsem přemýšlela a pak padlo vážné rozhodnutí.

Naložím flák masa, zatáhnu závěsy a půjdu dospat resty. 

A jak jsem řekla, tak jsem udělala. 

Musím být totiž na včer fit, aby mohla některá z mých šamanek na Ashii dropovat tajemné křemenné truhly...

Nostalgie na Draxii

Já si ani na starý kolena nedám pokoj... 

Jak jsem tady nedávno psala, hraju si. Tedy, občas dělám i něco jiného, ale občas si i hraju. Na přelomu roku nastartoval nový old school metin server Draxia a já se zaregistrovala. No, dávám si tam jepičí život, ale nedalo mi to nezkusit.

Pochopitelně hraju jako vždycky zase za dračí šamanku. Umím i oba sury a auraře wara, ale šamanka mi sedí nejvíc. Ale žádná buffka, plnohodnotná bojovnice. 

Je milé pobíhat po pláních a zase pracně hledat hladové silné šedé vlky. Nostalgie jak orel. 

Na Draxii na pár dní šamanka vyfasovala kočičku (asi ragdolla), na které se dá i jezdit. Ale nevidím se jako stálý uživatel serveru. I když po bojích s draky na Ashii to bude tu a tam příjemné rozptýlení. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Screeny jsou poněkud tmavé, ale začínala jsem v noci a navíc je Joan pokrytý sněhem. Ale i tam se to určitě na jaře všechno zase zazelená. Uvidíme, jestli tam ještě budu...  

Každopádně serveru Draxie přeju dlouhý život plný spokojených uživatelů.

Zimička

Ta pravá zimička ještě asi nenastala, ale ta rána, kdy stepuju na ulici a čekám, až se mi mé autíčko prohřeje alespoň tak, abych viděla na cestu, nemám ráda. Větrák v autě fičí na okna tak silně, že by mi to vyrazilo oči, tudíž sedět se v něm moc nedá. Naštěstí to ještě není tak hrozné a do deseti minut mohu odjet.

I když podle mne v šest ráno není ráno, ale ještě hluboká noc...

A bojím se, že zimička teprve udeří pořádně, že teprve ladí...

Kdo si hraje...

Despina - žlutá Chunjo - 115 lvl

... prej nezlobí. Kdysi jsme si hráli víc, nejen hry počítačové, ale stolní a především karetní. A taky šipky a pinčes. Jenomže to už je dávno a času je nějak málo. Už mi zůstala jen jedna počítačová hra, kterou s přestávkami hraju už ... kolik je to let... třináct? Nebo víc??? 

 Ke hře nás přivedla tehdy Jejka, začínali jsme na ofiku v Elrohiru. A hráli za Žlutou. Asi to byla chyba, protože všichni se cpou do Modrý a Červený, Žlutá byla vždycky tak trošku na okraji. Ale i když to vím, zůstávám žlutému Chunju i na dalších serverech věrná a Joan je stále mým domovem.

 Ze všech serverů, které jsem hrála, se mi nejvíc líbilo na WOD, ale to napadl hacker a pak udělali takové změny, že server zesnul. Ono vlastně hodně serverů zdechlo, hra je už trošku retro a když se o něj GM tým nestará a nevylepšuje to, lidi odcházejí. Tuším ofik se stále drží, ale tam už nehrajeme. Ale nikdy neříkej nikdy... Možná ho zase někdy zkusím. Nevím.

 Přes rok už s Drahým běháme po Ashii a zatím nás to baví. Navíc komunikace s GM týmem je dobrá, Discord funguje a Game Admin se stará, abychom se nenudili. 

Jenomže yangů na vylepšení je málo a tak jsme si zastavili zkušenosti, abychom si něco nasyslili a pak si pořídili lepší výbavu a mohli jít dál. Jenomže já když něco nasyslím, tak to vždycky utratím za nové šatičky nebo zvířátka. 

 Ale teď už určitě nic kupovat nebudu. Můj sura se zastavil na levlu 150 a vydělává na něj malý sura 61 a hlavně šamanka Despina, která se mnou je celé ty roky tohoto hraní a teď stojí na levlu 115. A má krásné šatičky, které zvýrazňují její bujný hrudníček, papouška a jezdí na bájném fénixovi.

Bjorg - modrá Jinno - 61 lvl

 

Hra se dá urychlit tím, že do ní člověk vrazí reálnou měnu a koupí si za ní Dračí mince, za které si může pořídit hromadu dobré výbavy a vylepšovacích předmětů, které mu značně zjednoduší hru a dostane se rychleji na vrchol.

Já se svou vrozenou hamižností do hry reál nedávám a tak si všechno musím vybojovat sama. 

V této hře je možnost získat Dračí mince přímo ve hře. 

Dvakrát týdně (čtvrtek a neděle) je válka říší a ta říše, která vyhraje, má šanci 4 hodiny na zisk Tajemné křemenné truhly, ze které padá několik kravin, trošku užitečných věcí a velmi zřídka z ní vypadne i kupon obsahující 50 Dračích mincí. 

Já se mohu zúčastnit boje jen ve čtvrtek, protože v pátek mám volno a bojuje se o křemenky od 19 do 23 hodin. Neděle je pro mě nevýhodná, protože drop křemenek je od 17 do 21 hodin a když dělám do 19, moc to nestíhám.

Nevýhodou je, že většinou válku vyhraje Modrá říše. Za tím účelem jsem si udělala v Modré šikovnou dropku dračí šamanku a to byste koukali, jak jí to jde!

Pochopitelně, když vyhraje naše Žlutá, tak je to lepší, protože tam už mám postavy na boj i drop hodně vymazlené. (A kdyby náhodou vyhrála Červená říše, čeká tam na mě taky jedna dropka - prostě jsem si křemenky pojistila ve všech říších.)

Despina v Hadím poli s Fénixem a papouškem

Kolikrát si říkám, že už jsem docela stará větev na to, abych běhala po pláních a zabíjela draky, ale když jeden si u toho vyčistí hlavu a starosti, peníze, covidy a všecheh ostatní balast chvíli vypustí a raduje se z takové maličkosti, že jeho postavičce vypadla malá žlutá truhlička...

Despina je šamanka dračí moci

Despinka je připravená k boji a uvidíme, jak to dnes dopadne s křemennýma truhličkama...

 No a to je o Ashii a dračích šamankách všechno. Ale tak mě napadlo, když už to tu je, příště představím svojí malou a šikovnou healerku a pak třeba i mého udatného suru... 

A nebudu mít čas zlobit :D

Smajlíci v kuchyni

Smajlíci po letech vylezli z temné krabice hladoví jako vlčáci, nebo ještě hůř, jako náš Toník. A dali se do vaření - docela s nima byla zase legrace.

Ahoooj, tak jsme tady a máme fakt děsnej hlad. 

Mámo Smajlice, co budeme jíst?

No táto Smajle, co zkusit smaženky. 

Jooo, mámo, to bych si dal moc rád!

Prima táto, dones prosím vejce.

Děkuju, ale už se mi tu Smajle nepleť, jen bys užíral...

No jo, vždyť už jdu...

Zvládnu to sama. 

Potřebuju jen vajíčka, strouhanku a nějaký to koření. 

Smajl by se mi tu jenom pletl.

Smajlééééé!!!! 

Potřebuju tě tu, abys mi pomohl rozkvrdlat vajíčka!!!!

Jasně mámo, chytím tě za zadel a půjde to samo!

Kuš táto, na co pořád myslíš!

No na jídlo přece, na co jinýho??? Mámo, na co jsi myslela, že myslím???

Tak, a je to. 

Zbytek zvládnu sama. Přidám jen sůl, pepř a hromadu majoránky. No a ten kousek salámu, co jsem našla v lednici, tak tam nastrouhám taky. Pak jen přidám strouhanku, rozmíchám a chvíli počkám, až se to rozleží.

Hotovo. 

Teď už jen osmažit a pak to fláknout na chleba. Pochopitelně chleba popatlanej horčicí, pak na to dát smaženku a na ní cibuli a okurčičku.

No jo, musím nakrájet cibuli!

To se hezky řekne, ale mně je jí vždycky tak líto, že u toho děsně bulím...

A je to. Už jen připravit ty chleby. Jestli to ovšem táta Smajlík nesežere dřív, než to dodělám...

Překvapení

Hledala jsem ve skříňce s lecosama náhradní paměťovou kartu do starého fotítka značky Pentax, jehož baterku chci nabít a vyzkoušet, zdali fotítko ještě po letech bude fotit. Ale to odbočuju. 

V koutku skříňky se krčila malá krabička, jejíž obsah jsem už dávno zapomněla. 

Otevřela jsem jí se zvědavostí totožnou zvědavosti malého dítěte, které otevírá vánoční dárek a čeká velké překvapení (případně zklamání...).

Měla jsem štěsí a překvapení se konalo. Po několika letech na mne z krabičky vykoukli moji milí Smajlíci. 

Tak je zase zapojím do života, protože co si pamatuju, tak s nimi občas byla docela legrace...

Náš Fanoušek je ještě nikdy neviděl a docela ho zaujali. (Asi bych měla psát zaujaly, protože jsou to neživé gumové předměty, ale já je oživotním a budou s měkkým, zkrátka moji milí malí Smajlíčci.)

Co si pamatuju, tak i Tadeášek, Bláža a tu a tam i Matýsek se Smajlíky blbnuli a někde zůstala hromada vtipných fotek. 

Jedna růžovoučká Smajlice před lety zaujala mojí vnučku, která mi jí obratem zabavila. Kdoví, jestli jí ještě má.

Při focení Smajlovi a Smajlici šlo maličko o život, ale nakonec to dobře dopadlo. 

Dva roky s Fandou

Před dvěma roky jsme si přivezli našeho maličkého Fanouška. Okamžitě se u nás začal chovat tak, jako by tu byl odjakživa a všechno bylo jeho. Už to sice není takové třeštiprdlo, jako tenkrát, občas se dokáže chvíli i chovat důstojně, ale když ho to chytne, tak blbne jako tehdy to malé dvoukilové koťátko. Jen při své váze už je to jeho řádění o poznání víc demoliční...

Pórek dle mistra kuchaře

Mám kolegu bývalého kuchtíka, který byl coby kuchař asi fakt dobrej. Už nějakou dobu nevaří, ale tu a tam přinese cosi malého ze své zahrádky. A je to fakt ňamina. Už jsem z něj několik rad a pár receptů vydyndala. Naposledy se jednalo o jeho úžasnou polévku s pórkem na víně, kterou si prý sám vymyslel - nevím, nehledala jsem. Dneska jsem se do ní pustila - sice není tak dobrá, jako od kolegy, ale doma vzbudila nadšení... 

Já osobně dělám pórkovou polévku jednodruhovou - na másle orestovat pórek, zalít vývarem, přidat smenatu, ochutit, zahustit. Když jsem kdysi ochutnala kolegovu pórkovou, podivila jsem se, co do ní všechno dokáže nacpat... Snad se na mne nebude zlobit, když jeho recept zveřejním. Ale budiž mu útěchou, že stejně to nikdo nedokáže uvařit tak dobrý, jako on. Ale i tak to stojí za to.

Doporučuji vyzkoušet:

• Na másle orestovat nakrájený pórek, opepřit, osolit
•  Přidat víno (podle množství pórku, já na jeden dost velký dala tak deci a půl
• Zredukovat víno až zbyde skoro jen zase máslo
• Kuřecí maso nakrájené na malé kousky opepřit, osolit, orestovat na másle a přidat k pórku
• Houby ve slaném nálevu (já měla jen žampiony) přidat i s nálevem k pórku
• Přidat nastrouhanou kořenovou zeleninu - celer, mrkev, petržel
• Zalít smetanou a krátce povařit, aby zelenina byla al dente
• Kolega přidává na kostičky nakrájené vařené brambory, já je nedávala
• Potom jen dochutit jak je libo, v případě potřeby zahustit či zředit mlékem

Dobrou chuť!

Matýsek

Hvízd-bum-prásk

Oslavy příchodu Nového roku nijak neprožívám, navíc jsem jako zvířatomil těžce proti ohlušujícímu rachotu, dělobuchům, rachejtlím a ohňostrojům. Naše venkovní kočička zmizela neznámo kde a zatím jsme jí neviděli. Snad to přežila a zase přijde. Kocouřiska domácí tuto silvestrovskou válku také těžce nesli. Fanoušek byl zježený a vyděšený, ale zvládal to statečně. Zato náš Toník zalezl pod postel a plakal. 

V jednu hodinu po půlnoci jsem nevydržela, otevřela okno a do světa zařvala svá první novoroční slova:

"Blbečkové ze všech zemí, jděte s tím kraválem už do prdele!!!"

Nepomohlo to.