Před dvěma roky jsme si přivezli našeho maličkého Fanouška. Okamžitě se u nás začal chovat tak, jako by tu byl odjakživa a všechno bylo jeho. Už to sice není takové třeštiprdlo, jako tenkrát, občas se dokáže chvíli i chovat důstojně, ale když ho to chytne, tak blbne jako tehdy to malé dvoukilové koťátko. Jen při své váze už je to jeho řádění o poznání víc demoliční...
....Fanouška miluju a on to ví....vždy když přijde na návštěvu, tak nejdříve malilinko zlobí, líbí se mu stromeček ( za chvilku bude pryč), pak se pohodlně natáhne na koberec a užívá si pohodičku. Ví, že ho mám ráda...a... se Zorkou se jen malinko "očuchají" a jsou v klidu. Je tu vítán....jasan i Toníček.Ten sem chodí málo.
OdpovědětVymazat....napsala jsem o Fanouškovi hezký povídáníčko, omylem jsem si to vymazala...blbka jsem...v podstatě jen to, že ho mám moc ráda..... a myslím, že sem nahoru chodí rád....očuchá se se Zorkou a oba si klidně lehnou a nestarají se o sebe....válí se spokojeně po koberci---Tonda sem chodí málo, ale taky ho mám ráda a myslím, že i Toník je tu spokojenej....jsou to "BEZVA" kluci
OdpovědětVymazat...teda ....já a technika...!!! co nadělám? tak HOLT je to tam 2 X hrůza ty starý lidi...
OdpovědětVymazatKluci jsou prima. Ale uteklo to, co? Už je tady s námi Fanda dva roky...
Vymazat