Smajlíci v kuchyni

Smajlíci po letech vylezli z temné krabice hladoví jako vlčáci, nebo ještě hůř, jako náš Toník. A dali se do vaření - docela s nima byla zase legrace.

Ahoooj, tak jsme tady a máme fakt děsnej hlad. 

Mámo Smajlice, co budeme jíst?

No táto Smajle, co zkusit smaženky. 

Jooo, mámo, to bych si dal moc rád!

Prima táto, dones prosím vejce.

Děkuju, ale už se mi tu Smajle nepleť, jen bys užíral...

No jo, vždyť už jdu...

Zvládnu to sama. 

Potřebuju jen vajíčka, strouhanku a nějaký to koření. 

Smajl by se mi tu jenom pletl.

Smajlééééé!!!! 

Potřebuju tě tu, abys mi pomohl rozkvrdlat vajíčka!!!!

Jasně mámo, chytím tě za zadel a půjde to samo!

Kuš táto, na co pořád myslíš!

No na jídlo přece, na co jinýho??? Mámo, na co jsi myslela, že myslím???

Tak, a je to. 

Zbytek zvládnu sama. Přidám jen sůl, pepř a hromadu majoránky. No a ten kousek salámu, co jsem našla v lednici, tak tam nastrouhám taky. Pak jen přidám strouhanku, rozmíchám a chvíli počkám, až se to rozleží.

Hotovo. 

Teď už jen osmažit a pak to fláknout na chleba. Pochopitelně chleba popatlanej horčicí, pak na to dát smaženku a na ní cibuli a okurčičku.

No jo, musím nakrájet cibuli!

To se hezky řekne, ale mně je jí vždycky tak líto, že u toho děsně bulím...

A je to. Už jen připravit ty chleby. Jestli to ovšem táta Smajlík nesežere dřív, než to dodělám...