Nostalgie na Draxii

Já si ani na starý kolena nedám pokoj... 

Jak jsem tady nedávno psala, hraju si. Tedy, občas dělám i něco jiného, ale občas si i hraju. Na přelomu roku nastartoval nový old school metin server Draxia a já se zaregistrovala. No, dávám si tam jepičí život, ale nedalo mi to nezkusit.

Pochopitelně hraju jako vždycky zase za dračí šamanku. Umím i oba sury a auraře wara, ale šamanka mi sedí nejvíc. Ale žádná buffka, plnohodnotná bojovnice. 

Je milé pobíhat po pláních a zase pracně hledat hladové silné šedé vlky. Nostalgie jak orel. 

Na Draxii na pár dní šamanka vyfasovala kočičku (asi ragdolla), na které se dá i jezdit. Ale nevidím se jako stálý uživatel serveru. I když po bojích s draky na Ashii to bude tu a tam příjemné rozptýlení. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Screeny jsou poněkud tmavé, ale začínala jsem v noci a navíc je Joan pokrytý sněhem. Ale i tam se to určitě na jaře všechno zase zazelená. Uvidíme, jestli tam ještě budu...  

Každopádně serveru Draxie přeju dlouhý život plný spokojených uživatelů.