Skicák

Koupila jsem si dva malé skicáky, které sebou skoro všude nosím a když mě něco napadne, načtrtnu tužkou, doma pak dodělát tuší a vybarvím. Předchozích pár obrázků je už z těchto skicáků. 

Když jsem si je vybírala, nevěděla jsem který dřív... (Stejně si časem koupím od každé barvy jeden... a podotýkám, že jich mají ještě víc, než je na kradeném obrázku)

Nakonec jsem ale v jednom z mých oblíbených e-shopů objednala ty, které zrovna měli na skladě - korkový a mentolový. Začala jsem použíat ten, který se mi méně líbil - korkový. A protože už se jeho čisté listy blíží k nule, rozbalila jsem ten mátový. Přestože je u všech stejný popis, moje překvapení bylo převeliké... No, zvyknu si. Ale škoda je to. Bílá je lepší, hlavně na moje zasněžené barabizny. (Foceno pod umělým osvětlením. Horní je opravdu čistá bílá, spodní je hodně přírodní.)

Karafiátky

Moje kytičky jsou sice trošku stylizované, ale na preciznější a puntíčkářksou práci už nemám. Ani ruce, ani čas, ani trpělivost.

Narcisky

 Pokus o moje oblíbené narcisky. Příště to bude snad lepší. Ale poznat jdou, žejo... ;)

Jaro

Má soukromá doba pokovidová mne opět uvrhla do pracovního kolotoče a protože GDPR, nemohu se zde rozepsat o tom, co vše se v práci děje a co tam každý den prožíváme. A že by to bylo na hodně tlustou knihu! Abych zase další desetiletí nenechávala krnět ruce, tak si občas večer něco šlehnu do svého akvarelového skicáčku. Poslední dny jsem se pustila do témata JARO.

Veget

 Na ptáky jsem krátká, jak jsem psala minule, ale naše Maruška by si dala říct...

Na ptáky jsem krátká

Moribundus je pomalu na ústupu a moje pracovní nechopnost skončila. Takže zase konec psaní a malování a hrrr do práce. Protože do důchodu daleko...