Mikina z tržnice

Máme za sebou dva dny Blbec. Nejenže Drahému vykradli auto, ale pak potěšila i maličkost, že se mamince rozbil mobil.

Co se dá dělat, své měl odtelefonováno a tak jsme na Alze objednali nový.  Maminka si vybrala Aligátora za dvanáct stovek, my ho objednali a mobil zanedloho dorazil. Leč, chybka jakási způsobila, že se mobil nenabíjel. Chvilku jsme se ho pokoušeli ukecat, ale nechtěl. Tož jsme s Drahým vyrazili do Alzy mobilek reklamovat a věřili jsme, že nám ho vymění za jiný kousek.

V Alze nás překvapili tím, že mobil půjde do opravy a že nám do třiceti dní dají vědět, co a jak. No prima, ale mamina mobil potřebuje... Tak jsme hned na místě koupili jiný - tentokrát véčko od Nokie za dva litry. A když už jsme tam byli, tak jsem si nechala vyměnit krycí sklo na svém mobilu, za které jsem vyplázla šest kilo... 

Doma jsem mamince dala mobil a chtěla jí přehodit simkartu. Ale ouha - mamča měla simku ještě "nevylupovací" s logem Eurotel. Vzala jsem tedy oba mobily a vyrazili jsme s Drahým do blízkého Outú. Tam nám chlapec za pultíkem oznámil, že změnu simky si musí vyjednat majitel osobně. Z maminky jsem udělala pohybu neschopnou stařenku, takže se mi záhy dostala rada, že maminka v tomto případě nemusí na pobočku Outú osobně, stačí, když si zajde na poštu a nechá ověřit plnou moc, abych jí simku mohla nechat vyměnit já. Fakt rada nad zlato...

Zajeli jsme tedy domů pro maminku, které jsem na otázku, kdeže má nový mobil, odpověděla: "Oblíkej se!" Mamča na sebe hodila něco svršků, vhodných mezi lidi, nacpali jsme se všichni do Johanky - já jako nejmenší a nejpohyblivější jsem se vtěsnala dozadu a byla by sranda sem dát video, jakým způsobem jsem vystupovala...

Zajeli jsme na vzdálenou pobočku Outú, kde jsme během několika vteřin obdrželi novou simku. Maminka, již několik měsíců po úraze odkázaná na pohyb doma a maximálně po zahradě, měla malé Vánoce a zvládla si udělat ještě nákup v Albertu - protože očima se nakupuje přece jen líp, než když já dostanu seznam a donesu přesně to, co je na seznamu...

No a teď už se konečně dostanu k jádru pudlíka. Když jsme byli s Drahým pro mobil v holešovické Alze, chtěla jsem ještě proběhnout vietnamské stánky a podívat se, zda by na mě neměli nějakou podzimní mikinku. Drahý se mému nápadu vychechtal, ale doprovodil mě do útrob tržnice. No jo, no... Dlouho jsem tam nebyla a tohle mi trošku uniklo. Takže příště asi kamenný obchod nebo Sapa...