Tonda

Chtěla jsem velkého černého kocoura. Černého jako uhel. No a pak jsem uviděla fotku Joaquína Rosa Fria a bylo to. Zamilovala jsem se na první pohled a hned jsem chovatelce odepsala. Slovo dalo slovo a za pár týdnů jsme se s Drahým jeli na Joaquína podívat. A už jsme v tom oba s Drahým jeli. Čekání, než Joaquín nebude potřebovat maminku, bylo neskutečně dlouhé. Těšili jsme se jako malé děti. A dočkali jsme se. 

Malá vnučka kočičákovi okamžitě začala říkat Donda. Z Dondy jsme pak udělali Tondu a teď už je to jen náš Toník, Toníček, Kyselina, Nežertoostatním, Plantážník, Neleznatyzáclony a Nekousejmědopalce.

Dneska slaví Toníček své první narozeniny. Dostal něco laskomin, ale asi výjimečnost situace nepoznal, protože je dostává i za to, že nerozerval další záclonu. Ale to nevadí, ještě ho čekají objeveniny a přineseniny... 

Snad to bude plantážník a rošťák ještě dlouhé a dlouhé roky.

Tak Toníku, všechno nejkočkovatější!