Před několika lety moje malá červená Kvíčala začala potřebovat hodně péče a bylo načase jí poslat dál, k někomu, kdo jí věnuje mnohem víc, než jí mohu nabídnout já. Kvíčalka byla báječná, jezdila jak drak a bylo mi líto, že musím svůj vozový park obměnit. Každopádně Kvíčala potřebovala někoho mladšího a já potřebovala něco, z čeho bych už své zchátralé fyzično nesoukala, jako vrchní, co prchal ze svého hadráku.
Kvíčala odjela do světa a nahradila jí Johanka, které občas říkám Kňava. Docela mne pobavil street view na Google mapách, kde jsou obě moje červené holky zachycené. Nedalo mi neudělat screen a schovat si ho. Stály tam asi tak dva měsíce a jsem ráda, že zrovna mapaři jeli okolo. Záběr je pár let starý, ale kdo by předpokládal, že se bude mapovat každý týden, že... 
Kňavka teď před prázdninami potřebovala nějaké malé opravy a technickou, byla tedy odjeta k panu doktorovi, u kterého pár týdnů pobyla, protože se sháněl diferenciál či cosi takového. A já musela jezdit do práce městskou hromadnou a s respirátorem na hubě. Ne, že by na MHD bylo něco špatného, ale odcházet z domova v 5:15 nebo 6:00 a přicházet v 19:10 nebo 20:00 je docela nepříjemný rozdíl. Nebylo to ale tak hrozné, z práce jsem jela "sockou" asi 3x, protože ostatní dopravu mi zajistil svou Maruškou Drahý polovička. 
Každopádně dneska se Kňavka vrátila domů, je zdravá a prý ještě nějaký ten rok vydrží. Jen ještě nemá opravený kryt na rezervu, protože mi do něj vjela na parkovišti Fabie, ale ten bude příští týden, tak to bez něj snad nějak přežijeme.
A snad spolu zvládneme ve zdraví ještě hodně kiláků.
....vítám tě konečně doma.....a také přeji moc a moc šťastných kiláků
OdpovědětVymazat