Šťastný koček a had

 Před mhoha lety jsem se naučila používat diář. Vždy jsem přemýšlela nad jeho vnitřním rozvržení a když už jsem našla ten pravý, stejný jsem si kupovala do té doby, než se změnily mé povinnosti a pak nastávalo hledání dalšího. Letošní rok zakončuji destáým kouskem diáře Paperblanks a s různými životními plány a změnami už to není přesně to, co bych potřebovala. Udělala jsem si poměrně přesnou představu o jeho velikosti a naprosto přesnou představu o vnitřním rozložení a grafické stavbě stránek. 

Hledala jsem, hledala, ale protože jsem nenacházela, rozhodla jsem se, že si svůj vlastní diářek na příští rok pořídím metodou DIY. Zavzpomínala jsem, jak se dělá šitá knižní vazba a namalovala si první list. A taky poslední, protože jsem našla už hotové, co jsem hledala. Je sice o dva centimetry vyšší a jako výrobek mejd in čajna má dvoustránku pro záznamy cestování po této velké zemi, je nedatovaný a na Dálném východě se na jeho výrobě podílelo nezletilé lidské mládě, ale to se mi nezdálo jako překážka. 

Vyšší rozměr mi nevadí, děcko si vydělá, cestování po Číně přelepím samolepkami, data doplním sadou samolepek k tomu určených a to, že podpořím Temu mě sice moc nešlechtí, ale když malí žlutí všeumělové nabízejí to, co tady fakt neseženu, tak se nedá nic dělat. 

Obsahy našich či u nás prodávaných diářů jsou totiž hnusné a mně fakt nevyhovují.

Rozvržení diáře, který se na Temu jmenuje Šťastný koček a had je pro mne naprosto vyhovující

Cestování po Číně přelepeno samolepkami z Fleppi

Večer při poslouchání mého oblíbeného streamera jsem si lepila data do diáře. Příjemná hodinka práce, fakt mě to bavilo.

Aršík samolepek, kterých je opravdu dostačující počet, vyšel na necelých 40,- Kč

Za mne veliká spokojenost. Jen plastový obal, který vypadá na diáři velmi dobře, není úplně praktický, takže na DIY dojde alespoň v tom, že si vlastní obal ušiju sama a snad to ještě letos stihnu.