Houpyty houpy houp

 Nedávno jsem psala, v jakých kočárcích se proháněly holčičky v naší rodině. A nakonec jsem ukázala, co bych si byla bývala pořídila já, kdybych teď měla vozit miminko. Moje mladší Potomkyně si pořídila něco jiného, podle jejího gusta a vybrala velmi dobře. Kočárek je to velký, naprosto ideální pro miminko narozené koncem listopadu, takže se tam v pohodě vejde i s obrovským fusakem, skvěle jezdí a houpe možná líp, než staré dobré osmipéráky nebo ty, co jsem měla na svoje potomečky, kterým houpání zajišťovaly kožené řemínky. A barva kočárku - nevyfotitelná. Na všech fotkách e-shopů je šedý, když ho vyfotím doma, je šedý, když se na něj člověk dívá v šeru, je šedý, v pološeru je do fialova a na světle zelený. A je skvělý! Kéž si ho naše nejmladší potomečkyně ve zdraví užije!

Na všech fotkách je krásně šedý, zde je barva, která docela odpovídá skutečnosti, upravená v Zoneru.

Vrána v akci

Čápi už před časem odletěli do teplých krajin a tak nám dáreček přinesla vrána... Ale taky dobrý 😀! Co dobrý, báječný je to! Další budoucí tchýně je na světě! 

Klofniky

Nevím, k čemu mi budou, ale určitě pro ně něco vymyslím... 

Statečný Janome

Když už Drahý polovička není doma (má montáž ve městě, ve kterém by chtěl žít každý - kromě mě) a já roztahala v kuchyni šití, rozhodla jsem se, že si spíchnu ještě obal na svůj diářek Šťastný koček a had 2026. Jak jsem si řekla, tak jsem udělala, ale můj milý šicí strojek už šil z posledních sil a naznačoval, že by bylo príma, kdyby šel na preventivní prohlídku do servisu. No - měl pravdu, mám ho už nepočítaně let a zatím nedostal ani základní údržbu, pokud nepočítám lehké ofouknutí látkového prachu z patky. A ušil toho dost, od roušek, přes sukně, záclony, trička a šaty a až po obvazy z tak třepivého materiálu, který mu dal opravdu na patku. Přes to všechno obal na diářek můj statečný japončík došil. 

Teď už je stroj uložen v tašce, taška je v krabici a tam čeká, až se s ním vypravím do servisu na vyčištění, promazání a seřízení. A věřím tomu, že mu to pomůže a ještě toho hromadu ušije. 

Wolfík

 Ráno jsem čekala na Košík a protože přede mnou bylo ještě 9 zákazníků, nostalgicky jsem si zavzpomínala na dobu před více, než třiceti lety. A za ty tři dekády to stále neztratilo svoje kouzlo... A kupodivu si i pamatuju většinu tajných chodeb :D

Wolfenstein 3D

Pipiny

V noci jsem nějak nemohla spát, na hlučné domácí práce nebyl vhodný čas a tak jsem se pustila už do několikrát odloženého šití. Jednalo se o jednoduchý obal na sešit, který bude putovat jako dárek. 

Mlžná cesta domů

Do a z práce jezdím svým malým traktůrkem, kterému říkám Johanka. Už je to dáma v letech, nalítáno má přes 200 tisíc kilometrů, ale zatím jezdí spolehlivě. Cesta mi trvá asi 10 - 15 minut, což proti cestování MHD je pro mne úspora času asi hodinka a půl denně. Ovšem dnešní cesta domů tak svižná nebyla, do cíle jsem dorazila skoro stejně, jako bych jela autobusem. Ale protože autobusy stály také ve frotně, je tato otázka dosti sporná. Každopádně cesta to byla báječná a trošku mlžná... 

Tam někde v dáli se jeden bavorák podíval do kufru volva...

Šťastný koček a had

 Před mhoha lety jsem se naučila používat diář. Vždy jsem přemýšlela nad jeho vnitřním rozvržení a když už jsem našla ten pravý, stejný jsem si kupovala do té doby, než se změnily mé povinnosti a pak nastávalo hledání dalšího. Letošní rok zakončuji destáým kouskem diáře Paperblanks a s různými životními plány a změnami už to není přesně to, co bych potřebovala. Udělala jsem si poměrně přesnou představu o velikosti nového diáře a naprosto přesnou představu o vnitřním rozložení a grafické stavbě stránek. 

Hledala jsem, hledala, ale protože jsem nenacházela, rozhodla jsem se, že si svůj vlastní diářek na příští rok pořídím metodou DIY. Zavzpomínala jsem, jak se dělá šitá knižní vazba a namalovala si první list. A taky poslední, protože jsem našla už hotové, co jsem hledala. Je sice o dva centimetry vyšší a jako výrobek mejd in čajna má dvoustránku pro záznamy cestování po této velké zemi, je nedatovaný a na Dálném východě se na jeho výrobě podílelo nezletilé lidské mládě, ale to se mi nezdálo jako nepřekonatelná překážka. 

Vyšší rozměr mi nevadí, děcko si vydělá, cestování po Číně přelepím samolepkami, data doplním sadou samolepek k tomu určených a to, že podpořím Temu mě sice moc nešlechtí, ale když malí žlutí všeumělové nabízejí to, co tady fakt neseženu, tak se nedá nic dělat. 

Obsahy našich či u nás prodávaných diářů jsou totiž hnusné a mně fakt nevyhovují.

Rozvržení diáře, který se na Temu jmenuje Šťastný koček a had je pro mne naprosto vyhovující

Cestování po Číně přelepeno samolepkami z Fleppi

Večer při poslouchání mého oblíbeného streamera jsem si lepila data do diáře. Příjemná hodinka práce, fakt mě to bavilo.

Aršík samolepek, kterých je opravdu dostačující počet, vyšel na necelých 40,- Kč

Za mne veliká spokojenost. Jen plastový obal, který vypadá na diáři velmi dobře, není úplně praktický, takže na DIY dojde alespoň v tom, že si vlastní obal ušiju sama a snad to ještě letos stihnu.

Listopad 2025