V nabídce inkoustů od LAMY mne zaujal o něco levnější, než předchozí dva, inkoust bez specifického označení a nabízený jako modročerný. A i když jsem to nečekala, myslím, že jsem ho našla. Můj denní inkoust. Ani modrá, ani černá, ani šedá, ani moc tmavá, ani moc světlá... prostě taková, jakou jsem si představovala. Neříkám, že se po inkoustech nebudu dívat dál, ale já ho zatím vyhlásila jako můj denní inkoust, který se, stejně tak jako chléb, nepřejí.
Od LAMY jsem si koupila světle šedý inkoust Agate. V inkoustem psaném textu je to zajímavá barva, ale jako top bych to také neviděla. Přestože je to dobře čitelná barva, zdá se mi příliš světlá.
Inkousty Lamy jsou pro mne ideální řešení. Nezruinují mě a nabízejí je v docela solidní škále barev.
Pochopitelně jen těch základních, ale na denní psaní naprosto vyhovující. Dlouho jsem přemýšlela, který můj inkoust (a které z mých per) se stanou nejvíc používané. Zkusila jsem tedy metodu pokus-omyl, ono to jednou musí vyjít.
Lamy Crystal Ink Benitoite není jasná modrá, jde do tmava a to se mi na vzorníku líbilo. Když jsem inkoust dala do pera, zamrzelo mě, že při psaní je barva hodně tmavá. A já bych radši o fous světlejší.
V mé krabici s inkousty je jeden, víc než dvě desetiletí starý, modrý Parker. Nemám tu barvu moc ráda, klasickou modrou inkostovou barvou nepíšu často. Přijde mi to takové hodně školní a .... prostě se mi nelíbí. Každopádně je to klasika a kvalita.
Chtěla jsem vyzkoušet kromě mnoha jiných i inkousty značky HERBIN a jako první jsem objednala tři lahvičky 10ml s modrozelenými odstíny. Dva jsou super, inkoust Diabolo Menthe je ale na psaní opravdu hodně světlý. Ne, že bych ho nevyužila, ale spíš to vidím na použití jako akvarelový inkoust.
Bohužel jsem to zkoušela na špatném papíře, takže se inkoust maličko rozmazává, na tvrdém a kvalitnějším papíře vypadají všechny inkousty o pár levlů lépe.
V pondělí mi přišel balíček od firmy YUPPI, který jsem si objednala ve čtvrtek. Když mi ráno psali, že bude dopoledne doručen, musela mi ho vyzvednout Drahá Rodička, protože jsem byla v práci. Celý den jsem se těšila, co mě - a hlavně moje inkoustová pera - v balíčku čeká za překvapení.
Perfektně zabalené inkousty. Opravdu dlouho jsem seděla nad nabídkou a vybírala odstíny. Do košíku jsem jich naházela asi dvacet a pak jsem vyřazovala a vyřazovala... až jich tam nakonec skončilo šest.
U inkoustů firmy Diamine jsem se trefila perfektně - všechny barvy jsou krásné a syté. A lituji těch, které jsem si nekoupila - snad někdy příště. Balení jsem zvolila 30ml - na vyzkoušení je to myslím solidní množství.
Výběrem prošla barva Sepie, Kelly Green a Scarlet. A je to paráda :D
Jak jsem psala, nemusím mít ta nejdražší a nejkrásnější pera na světě, ale jedno mě zaujalo tak, že jsem po nem zatoužila. Je to pero vyrobené z masivní mosazi, která postupem času může získat jedinečnou patinu. Povrch je pokryt matným lakem, ale jeho hrany jsou vyleštěny, takže u nového pera odhalují zářivé mosazné linie. Pero je vyráběno v černé, modré, zelené a červené barvě a v přírodní mosazi. Pozlacené hroty nabízejí v šířce EF, F a M. Pro mne připadal v úvahu pouze hrot EF. A nejlépe v zelené barvě, které ta mosaz podle mne nejvíc sluší.
A pak jsem se podívala na Ebay. A nestačila jsem zírat - měli je tam sice ve všech barvách, ale dvakrát tak drahé, než u českého prodejce. Já si snad koupím to modré od streamera. A pak jsem tam našla jedno, které se cenou zcela vymykalo. I s dopravou odkudsi z Německa mě vyšlo o opravdu hodně levněji. No a pak už stačilo jen párkrát kliknout...
Je výborné, krásně se s ním píše. Má jen jednu jedinou vadu, kterou jsem ochotná akceptovat. Není zelené...
 |
| Ystudio Classic Revolve Fountain pen - hrot EF, made i Tchaj-wan |
Mojí Dahou Rodičku se mi konečně podařilo zavést do světa You Tube. Našla si tam písničky, filmy i seriály, které se jí líbí a nemusí být závisla jen na šílenosti, které nabízí televize.
Nedávno jsem Drahé Rodičce vyprávěla o švédské laskomině, zvané Surströmming. Neznala to, tak jsem jí na již zmíněném You Tube ukázala, zač je toho loket.
A protože jsme se smály, div jsme si necvrkly, tak jsme se dohodly, že si uděláme vlastní ochutnávku při příležitosti jejích narozenin, které má v červenci a k degustaci této laskominy můžeme použít zahradu...
 |
Plnicí pera jsou krásná a ráda s nimi píšu, ale nemusím mít pero za milion (jedno takové jsem viděla prodávat a bylo hnusné). Jde mi o to, aby se mi pero dobře drželo v ruce, aby mělo tenký hrot, který dobře píše. Moje první opravdové plnicí pero (takové to opravdické, ne ty školní plasťáky) nebylo krásné, ale nikdy se mi se žádným perem nepsalo lépe, než s ním. Jak jsem minule psala, schovalo se neznámo kde a už dlouho ho marně hledám. Od doby pořízení tohoto svého prvního jsem si pořídila už mnoho per, ale nikdy nebylo žádné takové, jako ono.
Před 3 týdny se mi podařilo na Aukru ulovit pero stejné značky, se stejným zlatým hrotem, jen s trochu jiným designem. A přestože je peru téměř padesát let, píše luxusně - a skoro stejně, jako to moje staré.
Za pár korun jsem na Aukru našla ještě jeden Centropeňácký poklad, sice už nemá zlatý hrot, ale tvar je stejný, pero už bylo používané, ale vypadá naprosto v pořádku a jako bonus byla v originální kazetě ještě propiska, s jakými jsme v sedmdesátých letech psali všichni. Není sice ten typ, který k sadě patřil původně, ale to je to nejmenší, co by mi vadilo. Navíc originální propiska byla kopie Parker Jotter, které miluju a mám jich asi dvacet.
 |
| Centropen 3770 - hrot ze stříbrného kovu |
 |
| Centropen 3770 a Centropen 1371 se zlatým hrotem |
S mými přibývajícími roky nostalgie sílí a možná tu a tam kouknu na nějaké aukční weby. Co kdyby náhodou na mne čekal nějaký hezký a levný kousek. Snad jedině za nepoužité mé první pero bych vyšpulila o něco víc...
Před několika desítkami let moje pracovní kariéra začala na Smíchově u Arbesa. Na roh Anděla jsme chodili do bufáče na gulášek s rohlíkem. Bylo tam dost celoročně opálených občanů, kteří se tu a tam ožrali jak prasce a dělali hluk a živili se převážě téměř slušnou kapsařinou.
Moje pracovní kariéra se pomalu blíží ke konci a důchod už vidím na horizontu (horizontem rozumíme čáru na obzoru, ke které když se blížíme, tak se vzdaluje - takže podle této poučky jsem už vyfasovala deset let navíc). A pracovní kariéra se tak nějak v kruhu pomalu uzavírá a já skončila na opět na Smíchově - tentokrát se mým působištěm stalo místo s krásným názvem Zlatý Anděl.
S láskou a úctou vzpomínám na pocivé kapsáře ze třičtvrtě minulého století. Teď tam kradou, fetují, močí, kálí a zvrací prapodivné existence všech barev a národností. Dealování návykových látek je na denním pořádku zrovna tak jako rvačky, provokace a válení se ve vlastních výkalech na zemi. Když takovému tvorovi nabídneš jídlo nebo nedejbože práci, hrozí ti v nejlepším případě sprška nadávek do smradlavých mrdek, v horším napadení nožem nebo poplivání. A protože tito tvorové s trvalým bydlištěm na ulicích u Zlatého Anděla mají všichni do jednoho žloutenku a drtivá většina z nich je HIV pozitivní, tak raději občan, znalý prostředí, nenabízí nic a osoby, ležící pomočené v bezvědomí na zemi obejde a když nejdou obejít, tak je překročí jako slupku od banánu.
Tahle situace trvá roky a nikdo s tím zatím nedokázal nic udělat. Když v samoobsluze chytí jednu takovou lidskou trosku a předají jí PČR, za hodinu je troska zpět, směje se personálu do obličejů a krade vesele dál. Mé sociální cítění k lidem bez domova se za posledních sedm let, které pracuji na Andělu, přiblížilo k nule. Kdo to nezažil, nepochopí...
Končí mi tři dny volna, ze kterých jsem první prospala a dávala si psychično do použitelného stavu, druhý jsem něco málo uklidila a dnešní, poslední třetí den jsem uvařila a sbírám síly na další dny v této vybrané společnosti...
Jen tak namátkou jsem hodila do Google heslo Anděl Praha Smíchov a z toho jsem náhodně vybrala pár článků...
26. září 2021 Peklo na Andělu...
28. dubna 2023 Bezpečnostní situace u Anděla se nezlepšuje ...
10. května 2023 Bezpečno na Andělu?...
30. července 2024 Strach a hnus na Andělu...
7. listopad 2024 Hnus, feťáci, chaos. ...
19. listopad 2024 Narkomanů na Andělu neubývá...
15. ledna 2025 Pražskou čtvrť terorizují narkomani...
4. února 2025 Je to tu peklo...
A mnoho a mnoho dalších.
Není se mi co divit, že se v takové práci dostávám na dno svých nejen fyzických, ale i psychických sil. Tož zítra ráno hrrr na ně. Nebo oni hrrr na mne. Kdo ví...
Na stole přede mnou leží malá krabička podivně čtyřúhelníkového tvaru, která byla prodaná v papírnictví na Václaváku 20. června 1978. Téměř před padesáti lety...
 |
| Prodáno 20. 6. 1978 |
 |
| 110,- Kčs |
 |
| Přestože mu je skoro padesát, směle může konkurovat moderním perům |
 | ||
| Centropen 1371 - Nádhera... |
 |
| Centropen 1371 |
I když už jsem zde o něm psala, tak se budu opakovat, aby to zde bylo kompletní. Od mládí mám slabost na značku Parker a tak musím mít kromě propisek i plnicí pero této značky. A píše se s ním sakra dobře...
 |
| Parker IM Monochrome Burgundy |
Nějak mám letos přeperované příspěvky, ale hodím sem všechny.
Mezi moje pera patří také skupina no-name, do kterých jsem dala jen pár korun a taky za těch pár korun stojí. Hroty nemají špatné a docela dobře se s nimi píše, ale jen je na chvíli odložíš, máš co dělat, aby pero znovu psalo. Asi špatně těsní kryty, ale co s tím nadělám... Štětcová plnicí pera na kaligrafii ale nemají chybu.
 |
| No name pera klasická + štětcová kaligrafická |
Koupila jsem si nejobyčejnější pera Lamy. Jedno fialové s hrotem EF a jedno příšerně barevné s hrotem F. To je tak ohavné pero, že jsem z něj udělala pracovní a nosím ho do práce. Navíc je jediné z mých per, ve kterém používám bombičky. A abych jeho barevnosti dala korunu, pořídila jsem mu bombičky s fialovým inkoustem.
Byť jsou ta pera levná a ne moc hezká, píše se s nimi víc, než dobře.
 | ||
| Lamy Safari Pina Colada - hrot F + Lamy AL-star Lilac hrot EF |
Nekreslím a nic nového se neděje, pořád jsme jako myši v kolečku - do práce, domů, do práce, domů... Takže nějak sotva stíhám to, co musím a na nějaké koníčky a záliby mi nezbývá čas. Ale snad se to na jaře zlepší, doufám, že pak budu mít víc energie a stihnu to, co potřebuji i to, co chci. Když jsem si poškodila hrot Watermana, tak jsem našla dva stařičké Parkery a zkusila je zprovoznit. Po mnola letech nicnedělání.
Podařilo se, ale budu jim muset koupit nové konvertory. Každopádně v provozu jsou, ale nejsou vhodné do práce. Navíc píšou po těch letech dost silně, takže mi to moc nevyhovuje.
 |
| 2 x Parker Jotter - stará edice |
Minule jsem psala, že ráda používám celý život plnicí pera. Nic proti propiskám, ale inkoust je inkoust. Do práce na každodenní psaní nosím příjemného Watermana. Vlastně nosila jsem do té doby, než mi otevřený spadl na zem. Pochpitelně hrotem napřed... A hrot byl samozřejmě v řiti.
Naštěstí se prodávají náhradní hroty, takže plnicí pero nižší cenové třídy se docela prodražilo.
 |
| Waterman Allure Red - F |
 |
| Když se hrot pera zabodne do plovoucí podlahy |
Dávno, dávno již tomu, co jsem si za svoje vlastní peníze koupila plnicí pero. Bylo to tuším chvíli po třičtvrtě dvacátého století. V papírnictví kdesi v Ječné ulici jsem za něj vyplázla nekřesťanských 480,- Kčs. V období mého několikerého stěhování se někam schovalo. Pořád doufám, že ho někdy najdu.
Pero to nebylo nijak krásné, ale přestože jsem měla a mám hodně plnicích per, se žádným jiným se mi nepsalo tak dobře, jako s tímhle. A psala jsem s ním opravdu mnoho let...
Jestli ho někdy najdu, kdoví, jestli ještě bude psát a v jakém bude stavu. Hrot byl zlatý, ten by to mohl dát, ale co ten zbytek? Ale i kdyby se použít už nedalo, udělám mu místo někde ve vitrince, abych na něj viděla a mohla vzpomínat na staré dobré časy, kdy mi ještě bylo ...náct.
 |
| Centropen 1526 |
Už od loňského roku si vedu něco jako Bullet Journal, většinou tam místo samolepek (který jsem si pořídila docela dost) používám tuš a akvarelové barvy. Žádné umělecké dílo to není, ani se o to nesnažím, ale je to příjemný každovečerní malý relax.
