Pánvičky přicházejí a odcházejí. Ty odcházející nahrazují ty přicházející. I naše oblíbená pánvička pomalu odchází do pánvičkového nebe a my s Drahým polovičkou jsme si koupili novou s vizí, že tahle by nám mohla vydržet víc, než její předchůdkyně.
Tedy - usoudil to Drahý polovička a já poté musela uznat, že tento těžký litinový předmět přežije déle, než náš indukční sporák. Já, která jsem zvyklá na plynu nadhazovat pánví a poté jí jebnout na rošt, jsem byla Drahým vyškolena, že s novou pánvičkou mám zacházet jemně a opatrně, abych skleněnou desku neponičila.
Zprvu jsem povykovala cosi o tom, že je to nesmysl, že se "nadhazovat" musí, ale při potěžkání litinového pánevního předmětu jsem uzanala, že na to mé chátrající síly už fakt nemají...
Dnes mám tento měsíc první zcela volný den, tož jsem usoudila, že ho strávím v posteli, bych načerpala trošku sil.
Leč brzo brzičko ráno mě hlad vyhnal z teplého pelíšku a já se rozhodla, že si udělám snídani králů - pochop tak, že budu prasit až za roh.
Vzala jsem tedy novou pánev, nalila na ní něco oleje a frkla na ní obalený sýr. Poté orestovala pár brambor a na talíř jsem k tomu přidala dochucovadlo v podobě tatarky s příchutí jalapeños.
A teď, úderem desáté dopolední hodiny je čas opět zalézt do postele a vychutnat si pod peřinou volný den.
.........jéééé, "pámbu" Ti to požehnej, jasan...takhle se nabaštit, tak to fakt chce se "odvalit" do pelíšku a hajííííí...ale papu to bylo moooc hezkýýýý
OdpovědětVymazat