Pán zjevení Rea

Než začala, tak už jsem si plánovala, že se půjdu podívat. A jak čas běžel, už jí ke konci chybí jen pár dní. Nedalo mi jinak a se svou Potomečkou a její Potomečkou jsme se vypravily do Letňan, abychom jí navštívily. Bohužel jsme si k tomu vybraly dnešní den, kdy v jejím těsném sousedství probíhal koncert AC/DC, což nám značně zkomplikovalo příchod. Ale nakonec jsme na místo dorazily a prožily jsme fantastické dvě hodiny v několik tisíc let staré minulosti.

Jsem ráda, že jsme tam byly. Byl to opravdu krásný a dechberoucí zážitek.

Ve skutečnosti je mnohem krásnější, než na sebelepších fotografiích

 

Tohle spatřil před 100 lety Howard Carter. První sarkofág překvapil svými obrovskými rozměry

První zlatá schránka nás překvapila svou velikostí. Je opravdu ohromná

Druhá schránka má také úctyhodné rozměry a fantastické zdobení

Královský trůn

Tohle nechápu. Já si vybírám polštáře z paměťové pěny a staří Egypťané si pod hlavu dávali tohle...

Jak živé, tak mrtvé hlídali paviáni. Živé paviání živí a mrtvé neživí. Pavián ve starém Egyptě patřil mezi posvátná zvířata. Rudé zadky měli v obou variantách...

Neodolala jsem a koupila jsem si anch. Pověsím si ho na místo, kam lidé většinou dávají jmelí.

 Výstavních exponátů byly stovky. Lodě, vozy, kanopy, karafy, sarkofágy, hračky, strážci, "účtenky", oděvy, boty, dokonce i košťata a mnoho dalšího. Drtivá většina z toho je ze zlata, nebo alespoň silně pozlacená. Na to, že se jednalo o mladičkého, ne moc pohledného, postiženého a téměř bezvýznamného faraona bylo vše úchvatné. 

Nebcheperure Tutanchamon - jeho podoba podle počítačové tomografie

Nedovedu si představit, jakou pohřební výbavu museli mít pánové Snofru, Chufu, Džoser nebo sám veliký Ramesse II. Jsem ráda, že jsme se na výstavu na poslední chvíli a v neskutečném vedru a dusnu dokopaly. Stálo to za to.

SITUACE NA ANDĚLU JE HORŠÍ NEŽ SI MYSLÍTE..

Fon Fanda

Naše kočky mne občas doprovodí o patro výš, kde bydlí moje Drahá Rodička. Fanoušek se mnou chodí nejraději a nejčastěji. Hraje si tam na urozeného kocoura a pak maminčině čivavě zcela neurozeně vylemtá misku s vodou...

Mravenci v kredenci

Nemáme kredenc, máme obyčejnou kuchyňskou linku. Tam se mravencům zřejmě nelíbí a tak si zvolili obývací pokoj. Když jsem včera večer viděla, jak okřídlení Ferdové lezou po nábytku a sedačce, jak neokřídlení Ferdové zamořili světlou podlahu, málem mě kleplo. Náš nový vysavač  prošel zátěžovou zkouškou a budiž mu ke cti, že se své práce zhostil velmi úspěšně. Po několikerém vysypání třílitrové nádoby byl obývák téměř bez mravenců, jen tu a tam se objevil jeden partyzán, který byl mnou či kočkami odejit. Tak snad bude už letos od Ferďásků klid a uvidíme, jak to zvládneme příště.

Kočičí okurky

Internet a hlavně YouTube jsou plné videí koček a okurek. Nedalo mi to a vyzkoušela jsem to také. 

Zkusila jsem salátovky se šprckou, bez šprcky, oloupané i neoloupané a výsledkem byla naprostá ignorace všech členů naší kočičí smečky. Jediná Maruška zareagovala tak, že k okurce čuchla, zjistila, že se to nedá žrát a odešla středem. Asi mám divné kočky. Nebo divné okurky.  

Víčkování

 Už nějaký ten pátek jsou plastové lahve s nápoji opatřeny neoddělitelnými víčky. Ze začátku mi to hodně vadilo, ale myslela jsem, že si zvyknu. Odšroubovat a pít jde, ale moje nervová soustava nedává znovu uzavření láhve. Lékař mi zakázal se rozčilovat, tak rvu, když to nejde urvat, tak kroutím a když to nejde urvat ani ukroutit, používám ostré předměty jako jsou nůžky a nože. Ano, vím, že se chovám neekologicky a ohrožuji tím tesaříky, cvrčky, tučňáky, želvičky i další zvířenu, jenomže si nemohu pomoci. Snad můj prohřešek alespoň trošku spasí, že lahev po použití zmačkám, pevně uzavřu odděleným víčkem a pokud je jen trošku možné, vyhodím ji do žluté nádoby na odpad. To, že následně vůz svozu komunálního odpadu do jednoho kukavozu vysype černé, žluté i zelené kontejnery je již jiná otázka.

Král odchází, přichází králíček

Ne, král není mrtev. Sloužil a slouží již přes dvacet let velmi dobře. Ale protože je to opravdu velký král, musel odejít do míst, kde nebude tolik překážet, jako v našem bytě.

Kdysi, za lepších časů, jsme si do dílny koupili průmyslový vysavač obřích rozměrů a úctyhodného výkonu. A díky tomu, že s námi žily a žijí většinu času tři kočky, nechtěla jsem se tohoto silného stroje vzdát. Ale už to nějak nešlo. Svůj koutek, kam by se zaparkoval neměl a tak všude překážel. V předsíních, ložnici, obýváku... do kuchyně se nevešel a jezdil tam jen pracovat. 

Hledala jsem na internetu alespoň trošku výkonný vysavač malých rozměrů a za přijatelnou cenu. Odmítla jsem vypláznout za značkový luxíček sedm či více litrů. A pak jsem našla tohohle prcka. Výkon dobrý, bezsáčkový, s třílitrovou sběrnou nádobou a s omyvatelným filtrem. Jako bonus je vysavač od staré české firmy TESLA, která vznikla daleko před tím, než se jihoafrický sebestředný cvok narodil a pojem TESLA dehonestoval.

Kdo z koho

Po včerejším boji s travinami jsem se pustila do redukce živého plotu. Rvala jsem se s tím jako lefík. Byla jsem samá breberka a rozličná havěť mi lezla po ksichtě. Hrůza a děs. Jsem duší spíš kavárenský povaleč a osoba fyzické práce se štítící, leč není jiné východisko, než se do tohoto nelítostného sobuboje pustit. Uvidíme, kdo vyhraje, zatím má navrch květena... Ale hlavní je, že mám růžové hrabičky!

Aku aku

Nejsem zcela přírodní typ, nemám ráda žádnou šestinohou havěť včetně sluníčka jakkolivtečného a na zahradě se by mi jako travní porost nejvíce líbil beton. Ale takhle to nejde a tak máme u plotu ještě jeden, živý a místo betonu nám na zahradě roste tráva a stromy a rozličné křoviny. Díky pracovní vytíženosti mojí i mého Drahého Polovičky se nám ze zahrady stala džungle. No a už jsem to nevydržela, s pomocí Drahé Rodičky jsem si zakoupila malou aku kosičku a vrhla se do likvidace zpustlého rostlinstva. Prvně v životě jsem si zakoupila aku kosu a byla jsem zvědavá, jestli něco vydrží. Je to mrňavý a na baterky... 

 Jo. Vydrží to. Mnohem víc, než já. A to byly v příslušenství baterky dvě... 

Ingredience

Trošku pórkové polívčičky by neškodilo. A protože základní pórek dělám na víně, musela jsem zalovit v zásobách alkoholu a našla jsem Rulandské šedé. Potřebovala jsem ho necelé dvě decky, ale co s tím zbytkem? Přece to nenechám zvětrat... 

Asi to vyleju. Do sebe... Tak na zdraví!

Červen 25