Krabička

Nechme stranou, že mi moje malování už moc nejde, protože ten relax u toho mě baví. Dnesa jsem si udělala radost (tedy já si jí udělala před několika dny, leč DPD se rozhodlo, že mě bude napínat a už došlo i na nemilé hovory mezi mnou a dopravní službou), takže dneska mi přišla krabička a pánvičky.

To, co mi snad ještě z mládí trošku jde, je kresba tuší, tuhou, uhlem, křídou a pastelem. Uhel a křída byly z mých pokusů vyloučeny, protože to práší a doma stačí chlupy od koček. Zvolila jsem akryl a ten mě moc baví, jen na něj mám málo času, protože potřebuje delší schnutí a hromadu propriet okolo. A navíc co zaseru akrylem už neumeju. Nebo umeju, ale blbě. Každopádně nevyperu. Zkouším tedy rychlejší a čistotnější metodu malování v podobě kvaše a akvarelu. Což je výzva, protože to mi nikdy nešlo ani když jsem byla malá, natož teď, kdy už jsem chátrající babička. Ale pouštím se do pokusů a občas se i na něco dá dívat, byť nezastírám, že jsou to práce hodné žáka základní školy.

Zatím hledám nějaký svůj styl a uvidíme, jestli se to zlepší. Faktem je, že mi pro mou tvorbu uteklo tak padesát let, které už nedoženu i kdybych se opravdu hodně snažila a to znamená, že světového věhlasu už nedosáhnu.

Ale vrátím se k meritu příspěvku. Akvarelové barvičky mám v praktických kovových a plastových krabičkách. 

Kvaš mám v tubách. 

Nejdřív jsem si myslela, že tuby jsou lepší, ale prdlajs. Nebo možná jo pro někoho, kdo na to má čas a místo, leč mně se ani jednoho nedostává. Takže vždycky jsem vytlačila trošku barev z tub na paletu a když jsem domalovala, barvy, co mi zbyly na paletě, jsem vyhodila. 

 

Přišlo mi to krajně neekonomické a tak jsem je vytlačila do malé dětské paletky a nechala je zaschnout. Spotřeba barev je sice menší, ale na barvy se práší a špatně se to skladuje. Tak jsem přemýšlela, do čeho kvaš vyblemcnu. Mezi nápady byly i různá tvořítka na led a krabičky na šroubky či korálky. 

Nakonec jsem se rozhodla koupit obyčejné dětské vodovky, barvy z nich vyhodit místo nich tam dát kvaš. Moje milé miminko mi takové vodovky koupilo a byla jsem zase v háji. Vodovky jsou totiž hezké, mají docela prima barvy a je škoda je vyhodit. Navíc - víte kolik stojí obyčejné dětské vodovky???

No a protože do toho nechci ivestovat víc, než stojí barvy, byla jsem tam, kde jsem byla. Ale najedou jsem našla stráky e-shopu, kde nabízely prázdné krabičky na akvarelové barvy i s pánvičkama od korejské značky Mungyo. Mungyo mě lákalo a pořád láká i jako výrobce akvarelových barev - jejich sada 48 kousků je božová:

Je dokonce i cenově dostupná (v e-shopech se pohybuje +- 1700,- Kč). Barvy Umton, které mám v malém balení mají taky obří, v dřevěné kazetě je dokonce 54 kousků a stojí kolem 1850,- Kč. Ale jestli si jedny z nich někdy koupím, asi to budou Mungya, nedovedu si představit, jak zaprasím dřevěnou kazetu. Ta plechová se mi zdá lepší. Ale zase 54 kousků... Sakra, to je situace... Jednotlivé pánvičky se od obou značek dají pořídit za téměř totožnou cenu, Mungya jsou nepatrně dražší.

Ale zase jsem odbočila. Našla jsem si tedy prázdnou pidi krabičku od Mungya za rozumnou cenu. Stejné krabičky od Umtonu nebo White Nights jsou nejméně jednou tak drahé. Tak jsem neváhala, hodila krabičku do košíku, přihodila k ní pár pánviček a půlpánviček a do počtu dvě metalické barvy. 

Dneska to přišlo a já hned krabičku naplnila. A mám dvě skoro stejné krabičky - Umton s akvarelkama a neoznačenou Mungyo na kvaš.

Když porovnám krabičky, obě jsou výborné. Krabička Mungyo (to je ta čistá :D) má na víčku od dvě míchací plošky míň, zasto se paletka s barvami dá vyndat a v krabičce je dalších několik míst na míchání. Standardně se má dávat do jedné řady v krabičce 6 půlpánviček, ale já jich tam nacpala docela v pohodě 7. Do druhé řady jsem dala tři půl a dvě celé pánvičky. Kdybych hodně chtěla, do krabičky by se vešla další řada barev:

Půlpánvičky od značky Mungyo jsou o něco menší než Umtonky, kvalitu neumím posoudit. Ale obě značky se dají použít v obou krabičkách. A když shrnu dnešní příspěvek tak asi takhle: 

Jupíí, hele co mám: