Domeček znovu a s gumou

Když jsem minule s hrdostí ukazovala svou malůvku mého rodného domu Drahému polovičkovi, pokýval hlavou, oznámil, že by to neuměl a že mám perspektivu na nějakou nepěkná věc.

Tak jsem si dala tu práci a rodný dům jsem zkusila znovu a snažila se opravit perspektivu... No, bez pravítka a pomocných bodů mi to moc nešlo, ale nejedná se o technické kreslení, takže co... Ale koupila jsem si kreslící gumu a nedalo mi jí nevyzkoušet na nebíčka. 

S kreslící gumou jsem se setkala prvně a byla jsem zvědavá, jak to funguje. Na zaschnutí stačilo asi deset minut a pak jsem tam namatlala modré nebíčko s pokusem o gumové mraky.

Guma je správná žvejkačka, ale drží pohromadě a sundavá se dobře. Koupila jsem si gumu od Pébéo. No a pak už jsem zbytek obrázku použila jako omalovánky.

Uvažuju, že si pořídím štětec z veverky, syntetika, kterou mám, míň saje.

Nakonec jsem si všimla, že perspektiva mi zase ujela, ale snad je o fous lepší, než minule. Jo - a taky jsem si zmenšila tůjku do stavu asi před 40ti lety, kdy před balkonem byl stříbrný smrk, který část domu schovával. A neudělala jsem na baráku výduchy na wawky. Takže vlastně takhle to najednou asi nikdy nevypadalo. A škoda, že nemám fotku starého plotu - ten se mi zdál fotogeničtější. No, možná to někdy zkusím do třetice a zavzpomínám, jak vypadal...