Procházím moribundusem, jehož kdosi moudrý nazval odnoží Covidu. Začalo to skoro šestidenní úpornou bolestí hlavy, na kterou nezabíraly žádné prášky. Druhou fází byl dusivý kašel, který trval přes týden. Když kašel ustával, začínala jsem se radovat, že i přes opravdu velkou únavu to mám za sebou. A pak přišla třetí fáze. Přišla tak trošku plíživě... začalo mě bolet v krku. Nejdřív jsem si myslela, že to je z přepracování a nevyspání (jo, mám časově náročnou práci a blbě spím, takže jsem předpokládala, že se to dalo dohromady a projevilo se to bolestí v krku...). Ve čtvrtek jsem proležela téměř celý den a večer to bylo maličko lepší. V pátek to ale nebylo dobré, ale stejné... a to už jsem znejistěla, hlavně proto, že jsme se s mojí Drahou Rodičkou měly jet podívat na našeho nového Potomečka. Každopádně stále jsem doufala, že to nic není a návštěvu u mimina na sobotu domluvila.
V sobotu ráno jsem tuhle návštěvu zrušila. V noci na sobotu jsem myslela, že zdechnu. Knedlík v krku mě dusil a když se mi na pár minut podařilo usnout, tak mě vzbudil ucpaný krk a pocit, že se udusím. Dala jsem mi milion polštářů pod hlavu, nebylo to lepší, ale jako bonus mě z toho začaly bolet záda a za krkem. Objednali jsme si domů Košík s poživatinami a můj Drahý Polovička mi do toho přihodil fífadlo do krku.
Dopoledne jsem se doma plácala jak nasraná postižená muchnička, po obědě jsem si šla lehnout a podařilo se mi skoro na dvě hodiny usnout. Tak snad se vyspím a zítra hurá do práce. Když jsem totiž svým drahým kolegům sdělila, že uvažuji o neschopence, naprosto tuto možnost odmítli, protože za mě sloužit nebudou. Běda jim, jestli je nakazím!!! Makat budou, a ne se válet v posteli!
